Pandemie nového koronavirus zasáhla na evropském trhu více mužů. Na Slovensku je to naopak. Vyplývá to ze závěrů analýzy Lenky Buchlákovej ze společnosti FinGO.sk.
Buchláková připomněla, že mnohé členské státy Evropské unie (EU) zavedly opatření jako kratší pracovní čas či finanční podpora podnikům s cílem utlumit vliv koronakrízy na zaměstnanost.
„To loni pomohlo do jisté míry omezit hromadné propouštění. Ne však úplně,“ podotkla analytička a porovnala, že v rámci 27 zemí Unie přišlo o práci více mužů než žen.
Sorry, the video player failed to load. (Error Code: 101102)
„Koncem minulého roku bylo zaměstnáno 188,7 milionu lidí, respektive 72,6% z celkové populace EU ve věku 20 – 64 let ve srovnání se 191,4 milionu, respektive 73,2% v roce 2019,“ vyčíslila analytička s tím, že zaměstnanost mužů v EU se od počátku vypuknutí pandemie snížila o 1,7 milionu, což představuje pokles míry zaměstnanosti o 0,9 procentního bodu (pb), zatímco zaměstnanost žen klesla o jeden milion, tedy o 0,4 p. b.
Slovensko v tomto směru následovalo opačný trend. „Ženy převládají více v odvětvích, které nejsou vázány na ekonomické cykly, jako je například zdravotnictví a vzdělávání. Současná krize veřejného zdraví však výrazně ohrozila zaměstnanců v maloobchodě, cestovním ruchu i v restauračních a pohostinských službách,“ vysvětlila analytička.
Krize tedy zasáhla i svobodné matky, které jsou odkázány na jeden příjem a zavřené školy, které vyžadují plnou péči o děti, jim okresali finance. Pokles zaměstnanosti Slovenek je na úrovni 1,9 p. b., přičemž platy žen se od začátku pandemie snížily o více než 7,5%.
Pro pandemii přibyly i zaměstnanci, kteří se dostali na hranici minimální mzdy, na tento rok je na úrovni 623 eur brutto.
Nízkopříjmové skupiny utrpěli podle analytičky nejvíce, mnozí totiž prováděli sezónní práce v ubytovacích a restauračních zařízeních či v kultuře.
„Lidé, kteří pracují za ‚minimálku‘, mají u nás nejvyšší zastoupení v úklidovém a pomocném personálu (25%), v ubytovacích a restauračních zařízeních (16%), kultuře (16%), osobních službách (16%), zemědělství ( 15%) a maloobchodě (13%), „specifikovala analytička.
Vliv koronakrízy pociťovali nízkopríjmoví zaměstnanci iv jiných zemích, ale o něco méně než na Slovensku. „V Unii se jim snižovaly platy v průměru do pěti procent,“ uzavřela Buchláková.
